Koho to máme v lavicích…

Napsal/a Korespondenti     Rubrika: Ve školní lavici, Zmijozel

Myslím, že všichni obyvatelé hradu si pamatují obrovské haldy vzkazů, které se objevily na sekretariátu, konkrétně na studijním oddělení při zápisu. Míst na seminářích je příliš málo! Proč nemůžu studovat tenhle předmět? Já bych chtěla chodit na seminář o kouzelnickému Skotsku. Proč to nejde? To vedení se proti nám spiklo! My jim to natřem! A tak dále, že…

Nejen na studijním oddělení se daly najít zajímavé texty. Bradavičník uveřejnil články, které se zabývali tím, že „problémy s vlakem“, poletující limetky a Merlinví co ještě, jsou jedním velkým „projektem“ profesorů, kteří si chtějí užívat odpočinku (tenkrát ještě podzimního sluníčka), zbavit se studentů, které nemají v oblibě a jedno velmi inteligentní stádečko jedinců se shodlo že se zcela jistě jedná o pokus o vyvraždění studentů, že nás prostě (a jak jednoduše, že?) chtějí různými způsoby zabít, protože jsme ještě nevzdělaní tupci, co se neumí bránit. Jen tak mimochodem, to poslední je pravděpodobně jediná pravda v celé konspirační teorii. (Patří jim můj obdiv, že na tak vratkém základě vybudovali historky, které se rychle rozrostly po celém hradě.)

Této skupince nahrávala ještě legenda (tentokrát legenda, protože ty se mohou zakládat na pravdě a upřímně, na naší ošetřovatelku to výtečně sedí) vypravujíc o obřím medvědu, kterého chová Mia E. Phoenixová. Jedna má nejmenovaná zmijozelská spolužačka mě dokonce zastavila, když jsem šla do knihovny s tím, ať tam nelezu, že tam ten medvěd pobíhá a určitě mě sežere. Byla jsem tenkrát jen vystrašený prvák, který tam samozřejmě nešel a pak psal onu zatracenou úlohu do půl druhé v noci. (A ještě ke všemu se oprostil od logiky a nedošlo mu, že nějaká masožravá příšera nebude mít na takouvouhle kostru, jako jsem já, vůbec chuť.)

Všechny tyto naštvané vzkazy a pečlivě napsané články ukazovaly, jak moc touží nebohé bradavické studenstvo po vzdělání a psaní úkolů anebo k tomuto chování vybízely. Ovšem co zde vlastně v pololetí máme?

Profesoři si stěžují na nepsaní úkolů nebo jejich délku 3 řádků. Jejich kolegové zase tyto odfláklé úlohy opravují s týdenním zpožděním a hodiny vedou v polospánku. Naše škola se stala zářným příkladem toho, co se stane, když první nadšení opadne. A pak i to druhé a třetí.

Ale opravdu se Vám zdá hodina, ve které si se spolužačkou vyměňujete dračí figurky, protože je to užitečnější, než poslouchat výklad profesorky, který má silný uspávací účinek a často se nevztahuje k tématu jako ta nejlepší? A na kolejní body neberete zřetel, jsou vám ukradené a je Vám jedno, že vaše nedostatečná úloha jí je ubírá?

Nemyslím si.

Každý je na tom úplně jinak, ale já se celkem hodnou chvíli užírala jednou dobrou z mého úkolu. Pak jsem se zařekla, že příště budu pracovat pečlivěji. Možná byste mohli zvolit obdobný způsob smýšlení.
Jen tak lze totiž docílit toho, že až přijde do Bradavic inspekce, najde v lavicích studenty, nikoliv blbce.

Alicia Jane Pike, 1. ročník

Tagy: , ,

2komentáře

  1. Ralsae Aaron Píše:

    Moje nejhorší známka je chvalitebná, a tím se chlubím úplně všude. Ovšem když jsem dostala svou první výbornou po jedenácti vynikajících, chytla jsem hysterickej záchvat, k němuž se radši nebudu ani přiznávat.
    Velice pěkně napsané, ač tě asi neznám (a to jsem taky v prvním ročníku, hehé :P).

  2. Evelyn Silvie Dellay Píše:

    Líbí se mi, že se proti našim článkům o profesorském bojkotu konečně někdo postavil, tohle vypadá zajímavě. Jen tak dál 🙂 Ale za nás, poctivé flákače: přece nebudeme psát ódy na profesorstvo a sami sebe shazovat, že? My studenti jsme totiž dokonalí(a já budu ve svých konspiračních teoriích směle pokračovat)! 😉 A aby nedošlo k mýlce! Jsem ve čtvrťáku, ještě jsem nepropadla a v úkolech jsem někde mezi vynikajícími a výbornými. nechlubím se, jen odvolávám případné útoky na mou možnou inteligenci. 🙂

\par